Lovecký tesák sloužil od dávných dob ke dvěma účelům. Jednak jeho funkce spočívala v usmrcení poraněné vysoké nebo černé zvěře. Za druhé býval i osobní zbraní myslivců, jejíž nošení se vyvinulo ve zvláštní výsadu. Tesák býval broušen u hrotu po obou stranách, aby se dal snadněji vbodnout do těla zvířete. V dobách parforsních honů bývali tesákem vyzbrojeni všichni lovci. Tehdy sloužil k usmrcení uštvaného jelena, jemuž se nejdříve přeťaly šlachy na zadních bězích, aby se zabránilo poranění psů. Šlo tedy o tesáky velmi ostré. Každý tesák se nosil v pochvě. Ta byla dřevěná a potažená kůží. Řada dochovaných tesáků z té doby byla velmi honosně zdobena. Nejprostší tesáky měly záštity a ostatní kování železné. Honosnější byly osazovány mosaznými či bronzovými garniturami, nezřídka i pozlacovány. Záštitné příčky bývaly rovné, či esovitě prohnuté, zdobené zvířecími či rostlinnými motivy. Např. psí hlavy, spárky zvěře, žaludy, dubové listy a pod. Nejzdobnější byl ovšem záštitný list na kterém  byly zobrazeny různé reliefní lovecké výjevy. Mohly zde být také vyryty iniciály majitele tesáku. U těch prostých býval záštitný list ve tvaru mušle. Rukojeť bývala nejčastěji zhotovena z parohu jelena, mohla být též kostěná, či z ebenového dřeva. Také se používala slonovina a perleť. Rukojeti některých tesáků bývaly zakončeny stilizovanými zvířecími hlavami, např. pes, divočák. V mé sbírce mám tesák zakončený hlavou orla. Každý tesák reprezentoval svého majitele. Čím honosnější tesák, tím vyšší bylo společenské postavení majitele. Tomu také odpovídalo okázalé zdobení čepelí. Nejčastěji byly na čepelích zobrazovány lovecké výjevy, různé ornamenty, arabesky a rozviliny. Nechyběly ani nápisy, věnování a letopočty.  

V současnosti slouží lovecké tesáky převážně k ceremoniálním účelům a k výzdobě loveckých interiérů. Jsou i významným sběratelským artiklem...